Pátek
Odpoledne vyzvedávám Gedžitku a jedeme pro Nea do Žamberka. Ještě se stavuji v obchodě, kde neo pracuje, a kupuju asi 3 metry skvělého provazu na cordao! Při čekání na Nea v autě ho s dopomocí Gedžitky upravujeme do podoby capoeiristického pásku. Cesta nás vede přes Svitavy, Mohelnici a Olomouc. Není to sice nejkratší cesta, ale je zaručeně nejrychlejší. Rychlost cesty byla důležitá, proto jsem se uchýlil ke koupi dálniční známky, která nás přenese mezi Mohelnicí a Olomoucí. Právě na benzině v Mohelnici, kde kupuji známku, si dáváme svačinovou přestávku (karbenátek v housce od moji maminky :-)). Pár fotek s brazilskou vlajkou a jede se dál.
Po příjezdu na Potštát následovalo přivítání s dětmi, se starostkou Potštátu, která nám umožnila využít zdejší hřiště pro cvičení, i s ředitelkou ZŠ, u které jsme si vyzvedli klíče od tělocvičny. Po několika organizačních záležitostech jsme zahájeli seznamovací trénink, kde jsem dětem pojmenovával techniky, které již znaly. Ke konci tréninku nechyběla výuka nejjednodušších písniček a povídání o hudbě a zpěvu v capoeiře. Také musím zmínit Neovo povídání o nástrojích! Supa!
Sobota
V pátek naivně nařizuji budík na mobilu na osmou hodinu. Sluníčko v sobotu probudilo děti, které byly rozesety na žíněnkách po tělocvičně, už o půl sedmé !!! No a tyto děti probudily zase nás, spánku chtivé instruktory. To byl pro mě a určitě i pro mé dva kolegy samozřejmě šok. Následovala brzká ranní rozcvička s prvky angoly uprostřed potštátského náměstí. Poté razíme na snídani (gedžitčin řízek s ředkvičkou :-)).
Dopolední trénink proběhl na travnatém hřišti. Naštěstí nás ochlazoval slabý jihovýchodní větřík, takže jsme na tom slunku neumřeli. :-) Dopolední trénink byl zaměřen především na ukázku a pochopení různých her, které se v capoeiře hrají (angola, benguela, iuna, sao bento grande, santa maria). Střídavě se hraje angola, benguela a sao bento. V průběhu tréninku se žáci střídají u nástrojů.
Překlenul se oběd a dáváme si nějaký ten zasloužený odpočinek. Přeci jenom cvičit v tom vedru je namáhavé. První odpolední trénink byl již v tělocvičně a byl zaměřen na sekvence a jejich praktické využití v jogo. Druhý trénik vedl Neo, který si vzal na svá bedra výuku akrobacie. Po večeři se do tělocvičny nahrnulo spousta diváků. Následovala večerní roda, do hudební produkce se zapojilo i obecenstvo. Tělocvičnou se lynula mrazivá atmosféra, právě taková, jaká by při hraní capoeiry měla panovat. Energie byla přítomná všude, ale nejvíce ve středu kruhu, kde mladí capoeiritas hráli.
Po večerní rodě následovala volná činnost, někdo odpočíval, nekteří hrají nebo zkoumají nástroje. Lidí, kteří se přišli podívat na naší akci, je v tělocvičně stále mnoho, tak s Neem děláme malou exhibičku. Nechybí ani akrobacie v podobě salt a jiných leteckých prvků. Také zajímavá byla rozprava na téma využití capoeiry v boji, kterou iniciovali přítomní diváci.
Neděle
Slunko opět probudilo malé spáče v tělocvičně, ale ti po našich prosbách nechali nás spát až do osmi! Jupí. Dopolední trénink byl oddechový, shrnuli jsme základní techniky a jednoduché sekvence. Neo učil děti některé srážecí techniky z capoeiry. Naučili jsme se další písničky a společně si zazpívali. Poté se hrála, již v sobotu velmi oblíbená hra, santa maria. Po obědě následovalo balení a úklid sociálních zařízení a tělocvičny (přeci jenom nejsme čuňátka :-)).
U kašny, ve středu potštátského náměstí následovala Open Roda. Opět nechybělo mnoho diváků. Začíná se angolou a hra stupňuje až do sao benta grande. S Neem se rozhodujeme, že uděláme batizado pro Michala a Pavla, kteří jsou nejstarší z žáků, pomáhali organizovat Workshop. Každému z obou chlapců dáváme svůj pásek (zelený a červený - pozn. nebereme v potaz rozdělení pásků podle asociace Abada). Letos již vycházejí z 9. třídy a právě na nich teď bude záležet pokračování capoeiry na Potštátě.
Následuje loučení a odjezd směr Žamberk. Akce byla vydařená a slíbili jsme si navzájem, že podobnou akci zopakujeme ze začátku školního roku. Ještě mi v závěru tohoto povídání dovolte poděkovat starostce obce Potštát paní Otáhalové a ředitelce ZŠ Potštát za vstřícnost a ochotu, bez které by workshop nemohl být uskutečněn. Dále bych chtěl poděkovat Michalu Brázdovi a Pavlu Vojtkovi za skvělou organizaci a přípravu. A samozřejmě také děkuji Neovi a Gedžitce, bez jejichž pomoci by mi při vedení worshopu jinak brzy došly síly!
Spoustu fotek z workshopu si prohlédněte ve fotogalerii!
wasek

55%