Jeho otec byl mistrem afrického bojového stylu zvaného Batuque, který dnes již vymizel a který obsahoval techniky podmetů nohama (rasteiras) a silných úderů boky. Později při vývoji svého vlastního bojového stylu Bimba převzal tyto techniky z Batuque.
Okolo roku 1912 se začal učit Capoeiru Angola u kapitána obchodní lodi jménem Bentinho; v devatenácti letech se stal mistrem (Mestre). Upřednostňoval bojový aspekt Capoeiry před uměleckým (ačkoliv byl velice dobrý v obou) a brzy se stal známým jako neporazitelný bojovník, vítězící nad boxery, zápasníky ju-jutsu atd.
Zpočátku vyučoval Capoeiru přímo u studentů doma, ale v roce 1932 měl už tolik žáků, že se rozhodl otevřít akademii Capoeiry. Styl, který vyučoval, nazval Luta Regional Bahiana (bahijský regionální boj).
Před Bimbou Capoeiru cvičili převážně černoši a míšenci, členové pracující třídy; jelikož Bimbovi studenti byli nejčastěji belošští katolíci ze střední třídy (k tomu, aby byl někdo přijat do Bimbovy akademie, musel předložit doklad o studiu nebo o tom, že je zaměstnán), Bimba si uvědomil, že Capoeira se musí změnit. Tradiční bahijská Capoeira nebyla vyučována ve školách; začátečník přišel ke skupině Capoeiristů, a pokud byl mezi ně přijat, sledoval je a snažil se imitovat jejich pohyby. Bimbovi studenti byli ale zvyklí na školní system vyučování, a proto Bimba změnil tréninkové postupy. Poprvé v historii Capoeiry tak zavedl formalizovanou výuku. Zároveň se mu po několika veřejných demonstracích před vládními úředníky podařilo Capoeiru opět legalizovat.
Aby žáci zvládli různé formy útoků a zároveň obranu proti nim, zavedl mistr tzv. Sequencias - sekvence pohybů prováděných ve dvojici. Tyto sekvence vlastně obsahují Bimbův způsob boje. (Bimba byl za tento čin mnohými mistry kritizován; bylo mu vytýkáno, že zavedl do Capoeiry mechanický způsob boje, v protikladu k tradičnímu spontánnímu způsobu pohybu - možná právě díky tomuto opatření se dochovala spousta "základních" technik)
Jednou ze změn bylo zahrnutí technik boje zblízka do arzenálu Capoeiry; tradiční Capoeiristé se boji zblízka a úchopům snažili vyhýbat. Bimba vytvořil několik hodů a pák pravděpodobně z Batuque a Ju-jutsu, aby své žáky připravil i na tuto možnost. Dále přidal trénink úderů na pytli a jiných cílech, a trénink boje na zemi.